21. 4. 2016

My favourite feelings

Podle čeho si pamatujete věci? Pokud si vzpomenete na nějaký zážitek nebo období vašeho života, co vás napadne jako první? Vybavujete si lidi, své okolí, to co jste měli zrovna na sobě? Já si prvně vzpomenu na to, co jsem v dané chvíli cítila. Jak mi bylo když se stalo to či ono. Jaký pocit ve mně vzbuzovali lidé okolo. Jestli jsem plně vnímala nebo jestli jsem měla pocit, že jde vše mimo mě. A některé pocity se v mém životě samozřejmě opakují. Někdy si řeknu ,,ach jo, už zase...", ale někdy nechci, aby dané období skončilo. A v ty chvíle vím, že na ně jen tak nezapomenu. Jsou to ty momenty, kdy mám pocit, že opravdu žiju.
(Deep začátek máme za sebou, takže můžu v klidu pokračovat...)

http://head-up-baby.blogspot.cz/2015/10/do-what-you-love-love-what-you-do.html#more

Nejraději ze všeho mám období, kdy jsem inspirovaná na 100%. Když mám chuť jít něco dělat a nezáleží na tom co. Kreslit, fotit, psát, tancovat, plánovat... opravdu cokoli. Jsou to dny, kdy zapomenu na to, že jsem ve skutečnosti velmi líný člověk s duší kočky (spát, jíst, otravovat všechny okolo a vypadat znuděně). Musím říct, že když venku nemrzne, tak to jde hned o něco líp.


Jedna z mých motivací? Vidět úspěchy lidí kolem sebe. Tak např. Kačka začala psát pro časopis Brainstorm a nedávno jí vyšel první článek. Pyšnější na ni být nemůžu. Bety se chystá na mistrovství republiky ve stepu. (A zvládla se neztratit v Itálii). Všechno to vidím na mamce, když se na ni podívám, na trenérech ze street dance nebo na kamarádkách, které výdám každý den. Prostě naznám lepší pocit.


 Někdy je lepší na realitu zapomenout. Ztratit se. V knížkách, filmech, seriálu, v hudbě... Nebo i v práci, v tvorbě. Čím víc mám povinností, tím se mi to stává méně. Ale o to důležitější ty chvíle jsou. Většina mého 17 let dlouhého života se dělí podle toho, v jakém světě jsem byla v myšlenkách: Bradavice, Panem, Labyrint, New York, Londýn, minulost, budoucnost...


S tímhle nemusí souhlasit všichni, ale já se cítím o dost lépe, když se mi líbí, co mám na sobě (lépe řečeno v černé). Dnes jsem poprvé tenhle týden vyrazila z domu v něčem jiném než bílé nebo černé (šlo o tmavě, velmi tmavě modrý svetr), takže... I když je pravda, že někdy se nejlépe citím ve vytahaných teplákách a mikině.


Jedno je mi ale jasné. Nemusím vždy dobře vzpomínat jen na doby, kdy jsem byla šťastná. Občas stačí klid, samota a určitá dávka melancholie. I když umím být někdy opravdu hodně praštěná, nejsem jinak ten typ člověka co se neustále směje a energie z něho čiší proudem (mám takové lidi ráda to ne, že ne). Někdy je mi prostě líp bokem od ostatních (aneb 52. ze 301 důvodů proč je The Perks of Being a Wallflower pro mě naprosto dokonalá kniha.)

Jaké jsou vaše nejoblíbenější emoce? Na jaká období nejraději vzpomínáte?
T.

10 komentářů:

  1. Já se cítím momentálně zoufale kvůli státnicím, takže ráda vzpomínám na období, kdy jsem byla bezstarostný student :D

    OdpovědětVymazat
  2. Najradšej spomínam na chvíle pri ktorých som plakala od šťastia. Mám pocit, že sme istým spôsobom rovnaké. Mávam dni, kedy som až premotivovaná a tiež sú aj dni, kedy sa mi nechce ani vstať z postele. Tiež sa rada obklopujem ľuďmi, ktorí sú alebo sa snažia byť úspešní.

    www.tobecreativehasnolimits.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  3. Najradšej spomínam na chvíle pri ktorých som plakala od šťastia. Mám pocit, že sme istým spôsobom rovnaké. Mávam dni, kedy som až premotivovaná a tiež sú aj dni, kedy sa mi nechce ani vstať z postele. Tiež sa rada obklopujem ľuďmi, ktorí sú alebo sa snažia byť úspešní.

    www.tobecreativehasnolimits.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem na tom podobně, taky si většinou vybavím pocity, které jsem v tu danou chvíli prožívala.. Nikdy si nepamatuju, co měl kdo na sobě, nebo jméno toho člověka, ale vždycky si vybavím, jak m v jeho přítomnosti bylo, jak jsem se sním cítila, jak na mě působil. Tenhle článek tak nějak přesně vystihuje mě, miluju období, kdy mě chytne inspirace a nálada něco tvořit, jsem šťastná, když vidím okolo sebe někoho, komu se něco podařilo, někoho, kdo mě motivuje, ale občas potřebuju vypnout a být jen sama se sebou, se svými myšlenkami a dělat, že neexistuju. A nejoblíbenějš emoce? Láska.

    Zve Tě na mojí giveaway!
    Giveaway

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  5. Moje neoblíbenější emoce je radost, protože se snažím na svět pohlížet pozitivně (ale samozřejmě to nejde vždycky), takže jsem ráda, když jsem s kamarády a jen tak kecáme o blbostech a nebo se stane něco dobrého, prostě nějaká pozitivní věc. Tenhle článek jsi napsala naprosto fantasticky!
    :)
    Catamount

    OdpovědětVymazat
  6. Krásně napsáno! Vlastně asi ve všem s tebou souhlasím! Já nejradši vzpomínám na ty chvíle, kdy jsem byla opravdu šťastná ať je to třeba na maratonu Color run a nebo jen když s kamarádkou ležíme venku a pozorujem hvězdy. Prostě na ty momenty, kdy jsem si vážně řekla, že nechci aby ten moment zkončil.
    www.jdeocestu.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Asi by som povedala, že si to vystihla. Vždy sa rada obraciam do minulosti, hlavne do momentov, ktoré ma primeli cítiť niečo iné. Všetky moje spomienky, ktoré sa mi budú premietať sú našťastie kladné, ten pocit, ktorý mám už len pri spomienky na ne je neopísateľný :)

    Bari Bircak

    OdpovědětVymazat
  8. Neskutočné fotky máš! Neopísateľná energia z nich vyžaruje! :)
    Vždy sa rada vraciam na tvoj blog, je vážne unikátny! ♥

    |SYDNEYSLEEK|

    OdpovědětVymazat
  9. Super článok! A veľmi pekné fotky :))
    partofnicol.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat